Stalo se to vůbec? Plzeňské trio Scissorhands se v letech 2006 až 2008 zostra rozevřelo jako největší naděje českého indie rocku: získali cenu časopisu Filter v kategorii objev roku, následovalo nahrávání desky a pak... nebylo nic. Rozpadli se. Nezdálo se nám to celý nakonec?
Album Super Tuzex Bros je jako štípanec, který vás vrací do reality, hmatatelný důkaz oprávněnosti vkládaných nadějí. Je to štípnutí rukou s nůžkami místo prstů, které projedou kůží a zadrhnou až o kost. „Super Tuzex Bros beru jako dodržení slibu vůči fanouškům i lidem, kteří mi umožnili tu desku začít realizovat a ani po tak dlouhé době se na ni nepřestali těšit,“ říká frontman Tuzex.
„Ty songy jsem nehrál dva roky a existují ještě delší dobu, přesto jsem jim chtěl dát novější podobu. Řídil jsem se instinktem. Není to album, které by znělo, jako kdybych ho nahrával dneska, ale stejně jsme se s Markem Kopeckým snažili využít jeho studio nejlíp, jak to šlo,“ popisuje Tuzex práci na posmrtné nahrávce, která stvrzuje kreativní síly Scissorhands.
Super Tuzex Bros má díky tomu všechnu fascinující drzost debutu. Chová se páskovsky jako rock'n'roll, chuligánsky jako punk, bezostyšně jako nu-rave a je jí to jedno. Sice vám může být líto, že už to Scissorhands nebudou ani opakovat ani dál pokračovat, ale díky Super Tuzex Bros vás nikdo nepřesvědčí, že to byl jen sen.